1. Zbytek spodní části starého hřbitova - část 2.
Další rodinná hrobka za presbytářem kostela sv. Michala patří rodině Hostašově, Pražských a Schifauerově.
JUDr. Karel Hostaš, právník, starosta Klatov, zakladatel muzea, archeolog a spisovatel se narodil 11.března 1854 v Poleni v rodině řezníka. V dětství na něho měl velký vliv jeho strýc, poleňský farář Viktorin Livora. Po studiu na klatovském gymnáziu studoval právnickou fakultu v Praze. Až do promoce v 1885 v Klatovech pracoval u advokáta JUDr. Václava Sedláčka. Pak musel vykonat povinnou právní praxi v Praze. Po návratu do Klatov si založil svoji advokátní kancelář.
Důležitá je jeho činnost muzejnická a archeologická. Díky němu a JUDr. Sedláčkovi byla městem zakoupena sbírka starožitností měšťana Františka Junga, který zemřel roku 1882 a sbírce hrozilo rozprodání. Tato sbírka se stala základem muzea. Muzeu se Hostaš věnoval celý život. Přispíval do něho svými archeologickými objevy. Prováděl průzkum v lese Husín u Tajanova, u Habartic, u Poleňky.
Angažoval se i v obecní politice. To ho přivedlo i k činnosti v klatovské spořitelně. Po smrti ředitele JUDr. Sedláčka se v roce 1894 stává jejím ředitelem. Působení v politice pak vyvrcholilo jeho zvolením starostou. Klatovským starostou byl od roku 1912 do roku 1919.
Jeho publikační činnost byla také bohatá. Spolu s Ferdinandem Vaňkem provedli Soupisy památek historických a uměleckých v království Českém pro okresy Klatovy, Sušice, Domažlice, Přeštice.Tato práce trvala od roku 1899 do roku 1907. Dále sepsal např. Dějiny městečka Poleně, Josef Dobrovský v lidové tradici, O poustevnách a poustevnících na Šumavě a v Pošumaví, K historii divadla v Klatovech...
Hostaš měl 6 synů, dcerka zemřela v kojeneckém věku. Právníkem se stal syn Vladimír, narozený 23.2.1888 jako pátý v pořadí. Zůstal v Klatovech a otec mu předal svojí advokátní praxi. Zemřel roku 1969.
Karel Hostaš zemřel 22.6.1934.
Manželka Karla Hostaše se jmenovala Anna (1863-1906), roz. Pražská. S otcem Anny, Rudolfem Pražským se Hostaš seznámil v Měšťanské besedě v Klatovech. Rudolf se narodil v Hořovicích a do Klatov přišel v roce 1873 jako berní adjunkt. S Annou se Hostaš poznal nedlouho poté, co nastoupil jako koncipient do kanceláře JUDr. Sedláčka.
Rudolf Pražský zemřel v roce 1883. Jeho dcerou byla Marie, provdaná Turnwaldová (1863-1937). Po smrti Hostašovy manželky Anny v roce 1906 dělala Marie Hostašovým hospodyni a v nemocnici i ošetřovatelku.
Z rodu Schifauerů pocházela manželka Hostašova syna Vladimíra. Jmenovala se Marie (1889 – 1966) a měli spolu také syna Vladimíra.
Další náhrobek za kostelem sv. Michala patří inženýru Petru Götzovi a jeho manželce Marii Götzové (1854 - 1929).
Ing. Petr Götz se narodil v roce 1851. Stal se vrchním báňským radou. Jméno ing. Petr Götz je uvedeno v souvislosti se železorudnými doly u obce Nučice (u Rudné u Prahy). Železná ruda se v Nučicích a okolí těžila už od 50.let 19.století. Pražská železářská společnost v roce 1909 fúzovala s Českou montánní společností. Pro její nové potřeby, pro řízení dolů a lomů byly v Nučicích postaveny nové budovy báňského ředitelství a ředitelem se stal ing. Petr Götz. Götzovi si v roce 1910 nechali od místního stavitele Karla Horáka postavit vilku z neomítnutých světlých cihel, v dnešní ulici Šmeralova čp.158. Petr Götz zemřel v roce 1919.
Náhrobek zdobí bílý reliéf s portrétem a těžní věží. Provedl ho plzeňský sochař Vojtěch Šíp. Reliéf je proveden z bílého mramoru z Krkonoš, jehož lomy vlastnil kamenický podnik Šípovy rodiny.
Vojtěch Šíp se v roce 1885 narodil v Plzni. Vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích. Poté studoval na pražské Akademii. Byl žákem sochaře Myslbeka. Již za dob studií byl oceňován pro svoji technickou zručnost. Pro Myslbeka prováděl práce na vedlejších figurách pomníku sv. Václava. Po studiích se vrátil do Plzně a prožil tam celý život. K jeho plzeňským dílům patří např. jezdecký reliéf Arnošta Mansfelda v Dřevěné ulici, pomník Stanko Vodičky v Lobzích nebo pomník Josefa Kajetána Tyla na Mikulášském náměstí. V Plzni zemřel roku 1931.
Naproti „přes uličku“ je černý náhrobní kámen zhotovený klatovskou kamenickou firmou Vojtěcha Ptáka. Je zde pohřben další z klatovských stavitelů Josef Janovský (1880-1926). Když mělo v Klatovech dojít k opravě radnice podle projektu arch. Fanty, Janovský se v roce 1921 postavil proti hlavně kvůli ekonomickým možnostem města. Svoji kritiku projektu zveřejnil v deníku Šumavan.
Janovský pracoval pod bytovým družstvem Svépomoc. Tam také pracovali další klatovští mladí architekti jako Václav Beneš, Karel Holeček a Vojtěch Brada. Díky nim se do Klatov dostaly moderní architektonické proudy.
Dále se zúčastnil soutěže ke stavbě Okresního sirotčince (bývalá porodnice). Spolu s ním předložili návrhy i místní Vojtěch Brada, Václav Beneš a Josef Strejc. Vyhrál návrh Vojtěcha Brady a stavba byla dokončena roku 1929.
V Předslavi zdarma zhotovil plány ke stavbě místní sokolovny. Ta byla postavena na místě lihovaru, ještě dříve bývalé tvrze a pivovaru v roce 1923.
Na šumavském vrcholu Pancíř byla roku 1923 otevřena nová chata Klubu českých turistů. Projekt provedl arch. Janovský a chatu vystavěl železnorudský stavitel Kuchler.
V Klatovech pak např. postavil kolem roku 1920 vilu továrníka Brumla (dnešní Klatex) v Kollárově ulici čp.2.
U hřbitovní zdi ve směru k hlavnímu vchodu na hřbitov se nachází hrobka rodiny Menčíkovy a Schallerovy.
Obchodnické rodině Schaller patří starší náhrobek z bílého kamene uprostřed hrobky. Z rodu Schallerů pocházela manželka Eduarda Menčíka, Terezie.
Inženýr Eduard Menčík (1844-1921) přišel do Klatov v souvislosti se stavbou železniční tratě z Plzně. S manželkou Terezií měli 9 dětí. (Eduard, Helena Žabková (roz. Menčíková), Božena, Jarmila, Marie, Josefina,...)
Inženýr Menčík se spolu s kolegou Ing. Jiřím Peterlákem věnovali stavbě železnice a postavili i nádražní budovu (1875-1876). Oba dva pak v Klatovech zůstali a postavili mnoho domů.
Menčík v Klatovech postavil domy ve Vídeňské ulici čp.6 a čp.9. Čp.9 byl bývalý hotel Menčík, přestavěný později na kino. Další domy pak stojí v ulici Vrbově čp.52 a čp.53. Vlastnila je Menčíkova dcera Božena. Za nimi pak stojí dům čp. 138. V Tyršově ulici je to pak dům čp.54, který vlastnily Marie, Jarmila a Josefina Menčíkovy. Tenhle celý komplex domů s historizujícími fasádami postavil ing. Menčík na konci 19. století. Byly v nich nájemné byty a Klatováci jim říkali „Menčíkovy domy“.
